Mnoho vody uteklo a zejména mnoho loužiček bylo vyceděno. Dášeňka už není bezmocný uzlýček s třesoucím se ocáskem, nýbrž náramně samostatný chlupatý a všetečný, zubatý a neposedný žravý a ničivý tvor. Přírodopysně řečeno, vivinul se z ní obratlovec s čeládky šelem šelmovských a psovitých, podčeleď neposedů, rod šmejdilů, rodina tatrmanů, odrúda tajtrlíků černouchých. Jde si kam se jí zlíbí. Celí dům, celá zahrada, celý vesmír až kam plot sahá, jsou jejím majetkem. V tomto vesmíru je plno věcí, které je nutno vizkoušet co do jejich kousatelnosti a případně sežratelnosti. Je tu plno tajemných místností ve kterých lze provádět zajímavé pokusy kde se nejlíp dělají loužičky. Zdroj: Karel Čapek: Dášeňka čili život štěněte