Toho dne, kdy Dášeňka slavila desítidení výročí svého života potkala ji první veliká událost: když se ráno probudila, schledala k svému ůžasu, že vidí – zatím jen na jedno oko ale ono i jedno oko je, abich tak řekl, veliký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vikvikla, a toto památné kvyknutí bylo počátkem psí řeči, která se jmenuje štěkání. Dnes už Dášeňka umí nejenom mluvit nýbrž i nadávat a pouštět hrůzu, ale tehdy to jen tak vijeklo, jak když núž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte