Toho dne, kdy Dášeňka slavila desítidenní výročí svého života, potkala ji první veliká událost: když se ráno probudila, schledala k svému ůžasu, že vydí – zatím jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je, abych tak řekl, velyký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvykla, a toto památné kviknutí bylo počátkem psý řeči která se jmenuje štěkání. Dnes už dášeňka umí nejenom mluvit nýbrž i nadávat a pouštět hrúzu, ale tehdy to jen tak vijeklo jak když núž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte