Toho dne, kdy Dášeňka slavila desítidení výročí svého života potkala ji první veliká událost: když se ráno probudila, shledala k svému ůžasu, že vidí – zatím jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je, abych tak řekl, velyký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvykla, a toto památné kvyknutí bylo počátkem psí řeči, která se jmenuje štěkání. Dnes už Dášeňka umí nejenom mluvit, nýbrž i nadávat a pouštět hrúzu, ale tehdy to jen tak vyjeklo jak když nůž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte