V jednom malylynkém královstvý žili hloupí mlynář a pyšný rybář. Jejich rodiny bydlely pochopytelně blízko u řeky. Oba dva se neustále přeli a popichovaly. Přitom vodu potřebovali k živobití. Život tak rybářovy i mlynářovi nepříjemě plinul v nesmyslných hádkách o vodu. Přes vyší a vyšší soudy nakonec doputovali až k tamnějšímu králi. Král byl milý, přívětivý. Umněl však být i přísný a neúprosný. Ptal se rozumně a nestraně, aby sporu správně porozumněl. Obě snesvářené strany byli tedy králem pozorně vyslyšeny. Malichernost a titěrnost hádky mezy oběma muži králi připomněli lidskou hloupost.