Během dalšího dne bolest a nevolnost pominuly. Frodo byl zase veselý. Na včerejšek si už ani nevzpomněl. Cesta pak ubýhala dobře a dny rychle míjeli. Putovali lýbeznou krajinou. Zpadané lystí v podzimním svytu slunce zlátlo. Dorazili k městu a blýžil se večer. Frodo prosyl, aby si pospíšili. Stíny kopců ležely již temě přez silnici. Onu noc se počasí změnilo a ze Západu zavály větry obtěžkané dešti. Duly hlasitě a zlověstně. Listy stromů kroužily ve vzduchu jako motýli. Když se přiblížily k hustému lesu, větve už byly téměř holé, a kopec jim zastíraly clony deště. J.R.R. Tolkien – Dvě věže, upravený text.