V historii malířského umnění lze jen stěží nalést takovou paseku, jakou dokázal stvořit na svích plátnech jára cimrman. V jeho lesních motivech se sice vyskytovaly bažanti jelení říje, říje pytláci a řada jiných objektů, ovšem paseka zůstala jeho doménou. Cimrmanovi se podařilo zachytit i létající třísky při kácení lesa. Někdy jimi bývala jeho plátna přímo prošpikována. Mistr totiž rád maloval v bezprostřední blískosti dřevorubců. Povšimněte si, prosím, vitřeštěného oka v němž vězý tříska. Patří divokému zajíci strestanému za nepřiměřenou zvědavost. S tímto malířským stylem, Cimrmanovským realismem však brzy skončil, neboť se mu zalíbily nové umělecké postupy. Jednou když v chlévě portrétoval jalovici zapomněl na žlabu odložený krajíc chleba s marmeládou. Po chvíli shledal, že krajíc je obsypán mouchami uvízlými v marmeládě. Nemeškal, a namazal marmeládou celou plochu plátna. Mouchy jedna za druhou dosedaly na lepkavý povrch a neůmyslně vytvářely svými těly rozlyčné motivy.