Nedávno byla v denním tisku uveřejněna reportáž o studánkách v šumavských lesích. Připoměla čtenářům i známé Sládkovi verše a vybídla k zamyšlení nad našimi Vodními zdroji. V mynulých dobách pohlíželi lidé na vodu jako na nebezpečný živel, před nímž se musí chránit. Jejich obavy vyplývaly ze zkušeností s povodněmi, které přicházeli zvlášť na jaře když v horách tálo a způsobovaly velké škody. Proudům vod jež se řítili jako lavina neodolaly mnohdy ani sylné stromi a lidská obidlí. Rozvoj vědy a technyky ve 20. století umožnil spoutat neskrotný živel a přinutit ho aby lydem prospýval. Dnes jsme si dobře vědomy, že pitná voda je pro člověka nejcenější kapalynou. Na dostatečném množství vody závisí také zemědělská a průmyslová výroba. Proto je třeba vodu chránit a úsporně využívat všech jejích zdrojú.