Nedávno byla v denním tisku uveřejněna reportáž o studánkách v šumavských lesích. Připomněla čtenářům i známé Sládkovi verše a vybýdla k zamišlení nad našimi vodními zdroji. V mynulých dobách pohlížely lydé na vodu jako na nebezpečný živel, před nímž se musí chránit. Jejich obavi vyplívaly ze zkušeností s povodněmy, které přicházely zvlášť na jaře když v horách tálo, a způsobovaly velké škody. Proudům vod jež se řítily jako lavina neodolali mnohdy ani silné stromi a lydská obydlí. Rozvoj vědy a techniky ve 20. století umožnil spoutat nezkrotný živel, a přinutit ho aby lidem prospýval. Dnes jsme si dobře vědomy, že pitná voda je pro člověka nejcennější kapalynou. Na dostatečném množství vody závysí také zemědělská a průmyslová výroba. Proto je třeba vodu chránit a úsporně využívat všech jejích zdrojů.