Nedávno byla v dením tisku uveřejněna reportáž o studánkách v Šumavských lesích. Připomněla čtenářům i známé Sládkovi verše a vibídla k zamyšlení nad našimi vodními zdroji. V minulích dobách pohlíželi lydé na vodu jako na nebezpečný živel, před nímž se musí chránit. Jejich obavi vyplývaly ze zkušeností s povodněmy, které přicházely zvlášť na jaře, když v horách tálo, a způsobovaly velké škody. Proudům vod, jež se řítili jako lavyna, neodolaly mnohdy ani silné stromy a lidská obydlí. Rozvoj vědy a technyky ve 20 století umožnil zpoutat neskrotný živel a přinutit ho, aby lydem prospíval. Dnes jsme si dobře vědomy, že pitná voda je pro člověka nejcenější kapalinou. Na dostatečném množství vody závisí také zemědělská a průmislová výroba. Proto je třeba vodu chránit a úsporně využívat všech jejích zdrojú.