První vážnější zranění mi přinesla cyklistyka. Když mi bylo asi pět let, dostal jsem od rodičů kolo. Tatínek mi vysvětlil, jak se na kole jezdí. Zapoměl však na jednu ,maličkost nenaučil mě brzdit. Spočátku mi to nevadilo, ale když jsem se rozjel s menšího kopce před naším domem, domem bylo zle. Vivrcholením mé dlouhodobé sportovní karijéry byl ližařský výcvyk. Bylo to v sedmé. třídě. Zúčastnil jsem se tehdy týdeního vícviku ve vysokých tatrách. Poslední den jsme vijeli na náročnější svah a tak mohli ližovat jen ti nejlepší, nejodvážnější. Já byl mezi nimi. Hned při první jízdě mně však spadla čepice na oči následoval pád bezpečnostní vázání nevypnulo a Horská Služba měla pohotovost. Jízda na kanadských saních a třídení pobit v nemocnici byli rozhodně mým nejvěčím zážitkem v životě.