Viučování skončilo v půl dvanácté. Zbívalo dojít si na objed, přibjehnout domů, rozumně sbalit několik nejnutnějších vjecí a mohly jsme vyrazit do přírody. Pražské ulice byli přeplněny spěchajícími lidmy a automobili. Ve vlaku se hned všechny děti uvelebili na sedadlech a pustily se do vipravování. Cesta rychle ubíhala. Před námi byly dva krásné dny školního víletu. Sportovní soutěže a zpěv u táboráku se všem líbily. Celý výlet září v našich myslích ještě dnes jako nejcennější drahokamy.