Každodenní raní vstávání nám ztěžuje život po celí školní rok. To dnešní bylo ale přece specifické. S hlavami nabytými vědomostmi se blížíme k námi vyvolené škole, Gymnáziu Havlíčkův Brod ve Štáflově ulici, s vědomým, že právě dnešní zkouška z Českého jazyka či Matematiky předznamená naši budoucnost. Věžní hodiny odbily osmou do třídy vstoupil učitel, který vypadal, že je zběhlí úplně ve všem zjednal si a začal začal diktovat. V dyktátu se objevily tak strašlivé věci že jsme se mohli jen stěží vivarovat nemilých pravopysných pochybení. Každá druhá věta se odehrávala ve Spišské Nové Vsi nebo moravském Krasu. Také syntaktické rozbory a slovní úlohy z matematyky nám připadaly scestné… Po skončení zkoušky jsme sklesle snědli svačiny které nám připravily naše starostlivé maminky a vidali jsme se spět na své základní školy v toužebném očekávání rozhodnutí o přijetí či nepřijetí. Konec dobrý všechno dobré. Přijaly všechny, kteří si to zasloužili.