Každodenní ranní vstávání nám ztěžuje život po celý školní rok. To dnešní bylo ale přece specifické. S hlavami nabitými vědomostmy se blížíme k námi vyvolené škole, gymnáziu havlíčkův brod ve Štáflově ulici, s vědomým, že právě dnešní skouška z českého Jazyka či Matematiky předznamená naši budoucnost. Věžní hodiny odbily osmou do třídy vstoupil učitel který vypadal, že je zběhlí úplně ve všem zjednal si pořádek a začal dyktovat. V dyktátu se objevili tak strašlivé věci, že jsme se mohli jen stěží vyvarovat nemylých pravopysných pochybení. Každá druhá věta se odehrávala ve Spišské nové vsi nebo Moravském Krasu. Také syntaktycké rozbory a slovní úlohy z matematyky nám připadali scestné… Po skončení zkoušky jsme zklesle snědli svačiny které nám připravili naše starostlyvé maminky, a vydali jsme se spět na své základní školy v toužebném očekávání rozhodnutí o přijetí či nepřijetí. Konec dobrý všechno dobré. Přijaly všechny, kteří si to zasloužili.