Zanedlouho vyjeli na kolejiště lokomotivi i celé soupravy. Vlak číslo devět tisíc čtyři sta jedna směrem na Prahu-vysočany, lysou nad Labem, Nymburk, kolín a korydorem dál jsem ale nikde neviděl. Chtěje si ztěžovat, přistoupil jsem ve vnitřním pavilonu k okénkům informace českých drah. Zavřeno, to se dalo čekat. Zmateně jsem pobíhal a ptal se kolemjdoucích. Až jakýsi víhibkář mě spražil a důrazně mi řekl, že ten vlak nejede odsu ale z hlavního nádraží. Vydal jsem se tedy z Masarikova nádraží na hlavní nádraží a doufal jsem že svůj vlak stihnu.