Na pražském masarikově nádraží bylo ještě mrtvo. Jen bezdomovci leželi na lavyčkách, ale vypadali, jako bi byly také mrtvý. Na pražce padali těžké kapky raního deště, koleje zrezavěly, zhromážděné vagóny čekaly na denní šichtu. Sem tam se objevily lydské postavy, z nichž se vyklubaly první cestující. Výpravčí, který vyšel na perón, rozdával pokiny svím zaměstnancům. Začalo svítat a nádraží už začalo chitat svůj pravidelný dení ritmus.