Bila jednou jedna chytrá a roztomylá dívenka. Bydlela s rodiči na konci vesnice v malém stavení nedaleko mlýna. Kdekdo měl dívenku rád, ale mamynka a babička ji měli nejraději. Babyčka žila v chaloupce za lesem. Nebyla tu ale sama. Denně k ní chodili srnky. Brzy po víchodu sluníčka k babičce přilétaly raní ptáčci, v poledne se u chaloupky objevili zajíci, někdy přicupitali i jeleni. Na dobou noc všem zvýřátkům pak zahoukaly sovi. Jednou v létě měla babyčka narozeniny. Maminka s dcerkou proto pekly koláčky a připravovaly malinovou šťávu. Dívenka dostala od mamynky úkol, aby to vše odnesla babičce. Popadla tedy košík s koláči a běžela k lesu. Po cestě si hrála s motýly, koupala si nožičky v rybníce a natrhala kytičku poměnek. V lese si zpívala a skotačila až zabloudila. Cestu k babiččině chaloupce jí ukázal vlk.