Frantíkův dědeček spí, ale Frantík nemůže usnout. Slyší odbíjet hodiny: púl jedenácté, jedenáct. Měsíc je v ůplňku, přes něj plují mraky různých tvarú. Ze dvorů a zahrad se ozývá tolik zvuků: štěkot psů, hlasy ptáků znějící jako hú hú, nebo spíše jako zaůpění. Frantík odnesl zelenou knížku do ůkrytu. Měl nejlepší úmysly, ůspěšně ten ůkol splnil. Nemá výčitky svědomí, ale tíží ho úvahy, zda pan Bočan neohlásí policistúm, že se mu ztratil seznam dlužníků a jejich dluhů. Podle V. Řezáče