Frantíkův dědeček spí, ale Frantík nemúže usnout. Slyší odbíjet hodiny: púl jedenácté, jedenáct. Měsíc je v úplňku, přes něj plují mraky rúzných tvarú. Ze dvorů a zahrad se ozývá tolik zvuků: štěkot psú, hlasy ptákú znějící jako hů hů, nebo spíše jako zaúpění. Frantík odnesl zelenou knížku do ůkrytu. Měl nejlepší úmysly, úspěšně ten úkol splnil. Nemá výčitky svědomí, ale tíží ho ůvahy, zda pan Bočan neohlásí policistúm, že se mu ztratil seznam dlužníků a jejich dluhú. Podle V. Řezáče