Jste vzhúru? Vstávat! Jde se na borúvky! Za púl hodiny opravdu vyrazili. Vůdcem borůvkářú byl Vojta. Neůnavně vyhledával neschúdné stráně, kde zůstaly ostrůvky neočesaných borúvkových keříkú. Bylo ůmorné vedro a začátek borúvkové výpravy byl neúspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání ůnavné. Někdo z chlapců však zatoužil po míse vdolkú s borůvkovými povidly. To bylo důležité. Závody borůvkářů začaly. Trhali borůvky do malých hrnkú a sypali je do kbelíků ve stínu. Aby se zabránilo sporúm o počet nasbíraných hrnečků, zústala u kbelíků Julinka. Byla ůzkostlivě pozorná a neůplatná. Plnila ůkol rozhodčího celkem úspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězú, musel neůnavně trhat, nesměl od keříků borúvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejúspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaútočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové