Jste vzhúru? Vstávat! Jde se na borúvky! Za půl hodiny opravdu vyrazili. Vúdcem borůvkářů byl Vojta. Neůnavně vyhledával neschúdné stráně, kde zústaly ostrůvky neočesaných borúvkových keříků. Bylo ůmorné vedro a začátek borúvkové výpravy byl neúspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání ůnavné. Někdo z chlapcú však zatoužil po míse vdolkú s borůvkovými povidly. To bylo dúležité. Závody borúvkářů začaly. Trhali borúvky do malých hrnkú a sypali je do kbelíků ve stínu. Aby se zabránilo sporúm o počet nasbíraných hrnečků, zůstala u kbelíkú Julinka. Byla ůzkostlivě pozorná a neůplatná. Plnila úkol rozhodčího celkem úspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězů, musel neúnavně trhat, nesměl od keříků borúvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejůspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaůtočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové