Jste vzhúru? Vstávat! Jde se na borůvky! Za púl hodiny opravdu vyrazili. Vůdcem borůvkářů byl Vojta. Neúnavně vyhledával neschůdné stráně, kde zústaly ostrůvky neočesaných borúvkových keříků. Bylo úmorné vedro a začátek borůvkové výpravy byl neůspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání ůnavné. Někdo z chlapcú však zatoužil po míse vdolkú s borůvkovými povidly. To bylo důležité. Závody borůvkářú začaly. Trhali borúvky do malých hrnků a sypali je do kbelíků ve stínu. Aby se zabránilo sporům o počet nasbíraných hrnečkú, zůstala u kbelíků Julinka. Byla ůzkostlivě pozorná a neúplatná. Plnila úkol rozhodčího celkem ůspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězů, musel neúnavně trhat, nesměl od keříků borúvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejůspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaůtočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové