Jste vzhůru? Vstávat! Jde se na borúvky! Za púl hodiny opravdu vyrazili. Vúdcem borůvkářů byl Vojta. Neúnavně vyhledával neschúdné stráně, kde zůstaly ostrůvky neočesaných borúvkových keříkú. Bylo úmorné vedro a začátek borůvkové výpravy byl neúspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání únavné. Někdo z chlapcú však zatoužil po míse vdolkú s borúvkovými povidly. To bylo dúležité. Závody borúvkářú začaly. Trhali borůvky do malých hrnkú a sypali je do kbelíků ve stínu. Aby se zabránilo sporům o počet nasbíraných hrnečků, zůstala u kbelíků Julinka. Byla ůzkostlivě pozorná a neůplatná. Plnila ůkol rozhodčího celkem úspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězú, musel neůnavně trhat, nesměl od keříkú borůvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejůspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaůtočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové