Jste vzhúru? Vstávat! Jde se na borúvky! Za půl hodiny opravdu vyrazili. Vúdcem borůvkářů byl Vojta. Neúnavně vyhledával neschůdné stráně, kde zústaly ostrúvky neočesaných borůvkových keříkú. Bylo úmorné vedro a začátek borůvkové výpravy byl neúspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání únavné. Někdo z chlapcú však zatoužil po míse vdolkú s borůvkovými povidly. To bylo důležité. Závody borúvkářú začaly. Trhali borůvky do malých hrnkú a sypali je do kbelíků ve stínu. Aby se zabránilo sporům o počet nasbíraných hrnečků, zůstala u kbelíků Julinka. Byla úzkostlivě pozorná a neúplatná. Plnila ůkol rozhodčího celkem úspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězů, musel neúnavně trhat, nesměl od keříkú borúvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejúspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaůtočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové