S veselou se vracel Karas domů, ale když už stál přede dveřmi útulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne múj Vašíček? Jak mu vúbec povím, že jsme se dali ke komediantúm? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík úsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal ůdiv, ůlek, nedůvěru. Strachoval se však bezdůvodně. Vašíkovi úplně stačilo, že práce je a že zůstanou spolu. Podle E. Basse