S veselou se vracel Karas domů, ale když už stál přede dveřmi útulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne můj Vašíček? Jak mu vůbec povím, že jsme se dali ke komediantům? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík úsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal ůdiv, úlek, nedůvěru. Strachoval se však bezdůvodně. Vašíkovi úplně stačilo, že práce je a že zůstanou spolu. Podle E. Basse