S veselou se vracel Karas domů, ale když už stál přede dveřmi útulného bytu, pocítil úzkost. Co asi řekne můj Vašíček? Jak mu vůbec povím, že jsme se dali ke komediantům? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík ůsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal ůdiv, ůlek, nedúvěru. Strachoval se však bezdúvodně. Vašíkovi úplně stačilo, že práce je a že zůstanou spolu. Podle E. Basse