Šedá budova byla tichá, jen na rampě krmil vrabec odrostlá mláďata. Čepířila se, a otvírala široké zobáčky. Dívka jim hodila kousek svačiny, ale vrabci se polekaly a rozlétly se. Nikdy nestála tak blísko trati a vjedomí, že se může klidně procházet u kolejí jí lahodilo. Mezi kolejemi vyrazily žluté kvítky které byli umazány od kolomazy. Stáli na nich kapky rosi, třpytili se a dívka si je zatoužila utrhnout. Stonek byl tuhý nepovolil ani pod nechtem. Vtom dívka uslyšela vlak, uskočila v poslední chvíli, ale vlak jel po druhé koleji. Rospustile se zasmála, a vyběhla na rampu.