Na nový rok, v ten vyjimečný den si dáváme přetsevzetí, abichom se zbavily zlozviků či nekalích ůmyslů. Pro mě bude zřejmně tou chvílý slibú okamžik, kdy mě poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě kapitána Jaroše v brně. Kdybyste jen tušili jak se zmnění můj životní styl, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimš jsem se odával na základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbytečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v Brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvýkat při vyučování, nebudu tropit povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravyt s tamnějšími učitely. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za oběť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mětou nejcennější hodnotou.