Frantíkův dědeček spí, ale Frantík nemúže usnout. Slyší odbíjet hodiny: půl jedenácté, jedenáct. Měsíc je v ůplňku, přes něj plují mraky různých tvarú. Ze dvorů a zahrad se ozývá tolik zvuků: štěkot psú, hlasy ptákú znějící jako hú hů, nebo spíše jako zaúpění. Frantík odnesl zelenou knížku do ůkrytu. Měl nejlepší ůmysly, úspěšně ten úkol splnil. Nemá výčitky svědomí, ale tíží ho ůvahy, zda pan Bočan neohlásí policistům, že se mu ztratil seznam dlužníkú a jejich dluhú. Podle V. Řezáče