Frantíkův dědeček spí, ale Frantík nemúže usnout. Slyší odbíjet hodiny: púl jedenácté, jedenáct. Měsíc je v úplňku, přes něj plují mraky různých tvarů. Ze dvorú a zahrad se ozývá tolik zvuků: štěkot psů, hlasy ptáků znějící jako hú hů, nebo spíše jako zaůpění. Frantík odnesl zelenou knížku do ůkrytu. Měl nejlepší ůmysly, ůspěšně ten ůkol splnil. Nemá výčitky svědomí, ale tíží ho ůvahy, zda pan Bočan neohlásí policistúm, že se mu ztratil seznam dlužníkú a jejich dluhú. Podle V. Řezáče