Frantíkův dědeček spí, ale Frantík nemůže usnout. Slyší odbíjet hodiny: púl jedenácté, jedenáct. Měsíc je v ůplňku, přes něj plují mraky různých tvarů. Ze dvorú a zahrad se ozývá tolik zvukú: štěkot psů, hlasy ptákú znějící jako hú hú, nebo spíše jako zaůpění. Frantík odnesl zelenou knížku do ůkrytu. Měl nejlepší ůmysly, ůspěšně ten úkol splnil. Nemá výčitky svědomí, ale tíží ho úvahy, zda pan Bočan neohlásí policistúm, že se mu ztratil seznam dlužníků a jejich dluhú. Podle V. Řezáče