Jste vzhúru? Vstávat! Jde se na borůvky! Za púl hodiny opravdu vyrazili. Vůdcem borúvkářú byl Vojta. Neúnavně vyhledával neschúdné stráně, kde zůstaly ostrůvky neočesaných borúvkových keříků. Bylo úmorné vedro a začátek borůvkové výpravy byl neúspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání ůnavné. Někdo z chlapců však zatoužil po míse vdolků s borůvkovými povidly. To bylo dúležité. Závody borúvkářú začaly. Trhali borúvky do malých hrnků a sypali je do kbelíkú ve stínu. Aby se zabránilo sporům o počet nasbíraných hrnečkú, zústala u kbelíků Julinka. Byla úzkostlivě pozorná a neúplatná. Plnila ůkol rozhodčího celkem ůspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězú, musel neúnavně trhat, nesměl od keříků borůvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejúspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaůtočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové