S veselou se vracel Karas domú, ale když už stál přede dveřmi útulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne múj Vašíček? Jak mu vůbec povím, že jsme se dali ke komediantúm? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík úsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal údiv, ůlek, nedůvěru. Strachoval se však bezdůvodně. Vašíkovi ůplně stačilo, že práce je a že zůstanou spolu. Podle E. Basse