S veselou se vracel Karas domů, ale když už stál přede dveřmi útulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne múj Vašíček? Jak mu vůbec povím, že jsme se dali ke komediantům? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík úsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal údiv, ůlek, nedúvěru. Strachoval se však bezdůvodně. Vašíkovi ůplně stačilo, že práce je a že zústanou spolu. Podle E. Basse