Na nový Rok, v ten výjimečný den, si dáváme přetsevzetí, abychom se zbavily zlozvyků či nekalých ůmyslů. Pro mně bude zřejmně tou chvílí slibú okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili, jak se změní múj životní stil, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimž jsem se oddával na Základní škole, nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí a to bez zbitečného plítvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování, a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny české lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že shlédnu většinu představení v městském divadle v Brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvýkat při vyučování, nebudu tropyt povik o přestávkách a zdvořile se budu zdravit s tamějšími učiteli. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za oběť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mnětou nejcenější hodnotou.