Na nový rok, v ten vyjimečný den si dáváme přecevzetí, abychom se zbavili zlozvyků či nekalích úmyslů. Pro mě bude zřejmě tou chvílí slibů okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě Kapitána jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili, jak se změní múj životní styl, překročím-li práh vytouženého gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se oddával na Základní škole nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí a to bez zbitečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý, a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že shlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropyt povyk o přestávkách a zdvořile se budu zdravit s tamějšími učitely. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za objeť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mnětou nejcennější hodnotou.