Po dlouhé a sychravé zimě se děti dočkali prvních zvěstovatelú jara. S raním rozbřeskem spustily své cvrlikání kosy a pěnkavi. Jiní ptáčci se obratně pustili do stavění hnízd z rákosí. Na Jihu Evropy se houfi stěhovavých ptáků chystali na dalekou cestu domů. V zahradách roztály poslední zbytky zhnědlého sněhu a objevily se třpitivé květy sněženek a bledulý. Brzyčko zřejmně zkrášlý zašedlou trávu pomněnky a fyalky s kapkami rosy na listech. Na kůře lípy a břízy jsme spatřili oživlí hmiz. I včelky pojednou začaly sbýrat pylně pyl. Ale to nejhezčí a nejpříjemnější překvapení představovaly roztomilí králýčci pokrytí tím nejjemnějším chmýřím. Proto se děti každý výkend nesmírně těšily k dědečkovy a babičce na moravský venkov. U prarodičů se totiž nejlépe zapomýná na ubíjející školní povinnosti.