Tolkienova myšlenka stvořit vlastní mitologii měla původ v jeho zálibě ve vytváření vlastních jazyků. Už během studií si pro zábavu vymýšlel rozličné druhy jazyků a v nich psal kratší texty. Nechával se inspyrovat především zaniklými jazyky, jako například Anglosasštinou a gótštinou. Podařilo se mu vitvořit minimálně čtrnáct suveréních jazyků. O několik let později mu však přestávalo stačit pouhé tvoření slov a toužil po vytvoření dějin, v nichž by se ony jazyky mohli vyvíjet. Skládal poeziji, a psal příběhy. Tak se začal odvýjet osud Středozemě. Tolkien zabydlel svou středozem mnoha rasami a národy. Žijí zde například elfové skřeti a Hobiti. Elfové jsou zvláštní národ nadpozemsky krásných bitostí. Mají špičaté uši vlasy spletené do copánků, a hovoří elfštinou. Je to zpjevný jazyk, a mnohé fanoušky tato řeč uchvátila natolik že ji studují a dokáží ji plynně hovořit. Skřeti byli uměle stvořeni krutým týráním zajatých elfů, čímž měli podporovat zlou sílu svého pána. Proto jsou silní, oddaní chodí schrbení, vydávají odporné skřeki, strach a bolest jsou jim cizí. Z různých příčin se tyto bytosti uchýlili do podzemí. Hobiti dorůstají víšky jednoho metru mají kudrnaté vlasy, a velké chlupaté nohy pečují o své zahrádky, veselí se, milují pohodlí dobré jídlo a pití, kouří dýmky, jejich příbytky jsou útulné nory. Hobiti jsou vlastně ztělesněním toho co Tolkien za svého života nejvíc miloval, protože jednou o sobě prohlásil: „Ve skutečnosti jsem ve všem kromě velikosti hobit.“