Toho dne, kdy dášeňka slavila desítidení výročí svého života, potkala jí první veliká událost: když se ráno probudila, schledala k svému úžasu, že vydí – zatím jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je, abich tak řekl, veliký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvikla, a toto památné kviknutí bylo počátkem psí řeči, která se jmenuje štěkání. Dnes už Dášeňka umí nejenom mluvit nýbrž i nadávat a pouštět hrúzu, ale tehdy to jen tak vijeklo, jak když núž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte