Letos přišla zima pozdě. Ještě o Vánocích nemrzlo a po sněhu nebylo ani památky. Ale v půlce ledna se vše výrazně změnilo. Nejdřív se přihnal silný výtr. Ten kácel stromi, bral střechy a porážel automobily. Když se vichřice uklidnila, napadl bílí, třpytivý sníh. Z něho měli radost hlavně děti. Hned vytáhly liže, boby a sáňky a vydaly se na zasněžené kopce a stráně. Před domem jsme objevili bílé sněhuláky s černými uhlíky místo očí. Kluci se pustili do bitvy se sněhovými koulemi. Zimní radovánky začali.