Zanedlouho vyjeli na kolejiště lokomotivy i celé soupravi. Vlak číslo devěttisíc čtyřistajedna směrem na Prahu-vysočany, lysou Nad Labem, Nymburk, kolín a koridorem dál jsem, ale nikde nevyděl. Chtěje si stěžovat přistoupil jsem ve vnitřním pavilonu k okénkům informace českých drah. Zavřeno to se dalo čekat. Zmateně jsem pobíhal a ptal se kolemjdoucích. Až jakýsi víhibkář mně zpražil a důrazně mi řekl, že ten vlak nejede odsud, ale z hlavního nádraží. Vydal jsem se tedy z Masarykova nádraží na hlavní nádraží a doufal jsem, že svůj vlak stihnu.