Zanedlouho vyjeli na kolejiště lokomotivi i celé soupravy. Vlak číslo devět tisíc čtyři sta jedna směrem na Prahu-vysočany, lysou nad Labem, nymburk, Kolín a koridorem dál, jsem ale nikde nevyděl. Chtěje si stěžovat přistoupil jsem ve vnitřním pavilonu k okénkům informace českých drah. Zavřeno, to se dalo čekat. Zmateně jsem pobýhal a ptal se kolem jdoucích. Až jakýsi výhybkář mě zpražil a dúrazně mi řekl, že ten vlak nejede odsud, ale z hlavního nádraží. Vydal jsem se tedy z Masarykova nádraží na hlavní nádraží a doufal jsem že svůj vlak stihnu.