Na pražském masarikově Nádraží bylo ještě mrtvo. Jen bezdomovci leželi na lavičkách, ale vypadali, jako bi byly také mrtví. Na pražce padali těžké kapky raního deště, koleje zrezavěli, shromážděné vagóny čekali na denní šichtu. Sem tam se objevily lidské postavy, z nichž se vyklubali první cestující. Výpravčí, který vyšel na perón, rozdával pokyny svím zamněstnancům. Začalo svýtat a nádraží už začalo chytat svůj pravidelný denní rytmus.