Na Nový rok, v ten výjimečný den si dáváme přecevzetí, abychom se zbavily zlozviků či nekalých úmyslů. Pro mně bude zřejmě tou chvílí slibů okamžik, kdy mě poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě Kapitána jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili jak se změní můj životní stil, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimš jsem se odával na Základní škole, nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbitečného plítvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v Brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvýkat při vyučování, nebudu tropyt povik o přestávkách a zdvořile se budu zdravyt s tamnějšími učitely. Nic ze svých přecevzetí nepovažuji za objeť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mětou nejcennější hodnotou.