První vážnější zranění mi přinesla ciklistika. Když mi bylo asi pět let, dostal jsem od rodičů kolo. Tatínek mi vysvětlil jak se na kole jezdí. Zapomněl však na jednu maličkost, nenaučil mě brzdit. Spočátku mi to nevadilo, ale když jsem se rozjel z menšího kopce před naším domem, domem bylo zle. Vyvrcholením mé dlouhodobé sportovní karijéry byl lyžařský výcvyk. Bylo to v sedmé. třídě. Zúčastnil jsem se tehdy týdenního výcvyku ve vysokých Tatrách. Poslední den jsme vyjeli na náročnější svah, a tak mohly lyžovat jen ti nejlepší nejodvážnější. Já byl mezi nimi. Hned při první jízdě mě však zpadla čepice na oči, následoval pád bezpečnostní vázání nevipnulo a Horská služba měla pohotovost. Jízda na Kanadských saních a tří denní pobit v nemocnici bili rozhodně mím nejvěčím zážitkem v životě.