Jste vzhúru? Vstávat! Jde se na borůvky! Za púl hodiny opravdu vyrazili. Vůdcem borúvkářú byl Vojta. Neúnavně vyhledával neschůdné stráně, kde zůstaly ostrůvky neočesaných borůvkových keříkú. Bylo úmorné vedro a začátek borúvkové výpravy byl neúspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání únavné. Někdo z chlapcú však zatoužil po míse vdolků s borúvkovými povidly. To bylo dúležité. Závody borúvkářů začaly. Trhali borůvky do malých hrnkú a sypali je do kbelíkú ve stínu. Aby se zabránilo sporúm o počet nasbíraných hrnečkú, zústala u kbelíkú Julinka. Byla ůzkostlivě pozorná a neúplatná. Plnila úkol rozhodčího celkem úspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězů, musel neúnavně trhat, nesměl od keříků borúvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejůspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaútočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové