Jste vzhúru? Vstávat! Jde se na borúvky! Za púl hodiny opravdu vyrazili. Vúdcem borúvkářú byl Vojta. Neůnavně vyhledával neschůdné stráně, kde zústaly ostrůvky neočesaných borůvkových keříkú. Bylo ůmorné vedro a začátek borůvkové výpravy byl neúspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání únavné. Někdo z chlapců však zatoužil po míse vdolkú s borůvkovými povidly. To bylo dúležité. Závody borúvkářů začaly. Trhali borůvky do malých hrnkú a sypali je do kbelíků ve stínu. Aby se zabránilo sporúm o počet nasbíraných hrnečkú, zústala u kbelíků Julinka. Byla úzkostlivě pozorná a neúplatná. Plnila ůkol rozhodčího celkem úspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězů, musel neůnavně trhat, nesměl od keříkú borúvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejůspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaútočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové