Jste vzhúru? Vstávat! Jde se na borúvky! Za púl hodiny opravdu vyrazili. Vůdcem borůvkářú byl Vojta. Neúnavně vyhledával neschúdné stráně, kde zůstaly ostrůvky neočesaných borůvkových keříkú. Bylo ůmorné vedro a začátek borúvkové výpravy byl neúspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání ůnavné. Někdo z chlapcú však zatoužil po míse vdolků s borúvkovými povidly. To bylo dúležité. Závody borůvkářů začaly. Trhali borůvky do malých hrnků a sypali je do kbelíkú ve stínu. Aby se zabránilo sporům o počet nasbíraných hrnečkú, zůstala u kbelíků Julinka. Byla ůzkostlivě pozorná a neúplatná. Plnila ůkol rozhodčího celkem ůspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězů, musel neúnavně trhat, nesměl od keříkú borúvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejúspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaůtočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové