Toho dne kdy dášeňka slavila desítidení výročí svého života, potkala jí první veliká událost: když se ráno probudila, shledala k svému úžasu, že vydí – zatím jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je, abych tak řekl, velyký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vikvikla, a toto památné kviknutí bylo počátkem psý řeči, která se jmenuje štěkání. Dnes už Dášeňka umí nejenom mluvit nýbrž i nadávat a pouštět hrůzu, ale tehdy to jen tak vijeklo jak když nůž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte