Tolkienova mišlenka stvořit vlastní mytologii měla původ v jeho zálibě ve vytváření vlastních jazyků. Už během studií si pro zábavu vimýšlel rozličné druhy jazyků a v nich psal kratší texty. Nechával se inspirovat především zaniklými jazyky, jako například anglosasštinou a gótštinou. Podařilo se mu vitvořit minimálně čtrnáct suverénních jazyků. O několik let později mu však přestávalo stačit pouhé tvoření slov a toužil po vytvoření dějin v nichž by se ony jazyky mohli vyvíjet. Skládal poeziji, a psal příběhy. Tak se začal odvíjet osud středozemě. Tolkien zabidlel svou středozem mnoha rasami a národy. Žijí zde například elfové, Skřeti a Hobiti. Elfové jsou zvláštní národ nadpozemsky krásných bitostí. Mají špičaté uši vlasy spletené do copánků, a hovoří elfštinou. Je to zpjevný jazyk a mnohé fanoušky tato řeč uchvátila natolik, že jí studují a dokáží jí plynně hovořit. Skřeti byly uměle stvořeni krutým týráním zajatých elfů, čímž měli podporovat zlou sílu svého pána. Proto jsou silní, oddaní chodí shrbení, vydávají odporné skřeki, strach a bolest jsou jim cizí. Z různých příčin se tyto bitosti uchýlili do podzemí. Hobiti dorůstají víšky jednoho metru mají kudrnaté vlasy a velké chlupaté nohy, pečují o své zahrádky, veselí se, milují pohodlí, dobré jídlo a pití kouří dýmky, jejich příbytky jsou útulné nory. Hobiti jsou vlastně ztělesněním toho, co Tolkien za svého života nejvíc miloval protože jednou o sobě prohlásil: „Ve skutečnosti jsem ve všem kromě velikosti hobit.“