První vážnější zranění mi přinesla ciklistika. Když mi bylo asi pět let dostal jsem od rodičů kolo. Tatínek mi vysvětlil jak se na kole jezdí. Zapomněl však na jednu ,maličkost nenaučil mě brzdit. Zpočátku mi to nevadilo ale když jsem se rozjel s menčího kopce před naším domem, domem bylo zle. Vivrcholením mé dlouhodobé sportovní karijéry byl lyžařský výcvyk. Bylo to v sedmé. třídě. Zůčastnil jsem se tehdy týdeního vícviku ve Vysokých tatrách. Poslední den jsme vyjeli na náročnější svah, a tak mohli ližovat jen ti nejlepší nejodvážnější. Já byl mezi nimi. Hned při první jízdě mě však spadla čepice na oči, následoval pád, bezpečnostní vázání nevipnulo a horská služba měla pohotovost. Jízda na kanadských saních a třídení pobit v nemocnici byli rozhodně mím největším zážitkem v životě.