Do turystického kroušku, který byl vloni založen na naší škole se přihlásily i mnozý chlapci z naší třídy. Spočátku jsem si to rozmíšlel, ale pak jsem uposlechl Petrovi výzvy, abich se k nim přidal. Nejdříve jsme podnikali vicházky do blízkého okolý. Když se ukázalo, že chůze nikomu nepůsobí potíže, začal náš vedoucí organizovat vílety s delšími pochody a někdy i celodenní túry. Ty jsme si nakonec oblíbili nejvíce. Při svích putováních se řídíme mapou turistiskými značkami, a ukazateli. Již několikrát jsme však rozzlobeně stáli na rozcestí nad ztrženými nebo rozbitými tabulkamy s viznačením směru. Pokud to bylo možné, připevnili jsme je na původní místo, aby pomohli dalším turistům. Zásluhou zkušeného vedoucího jsme i přes různé potíže vždy došly k cíli. Jsme rádi, že také rodiče mají porozumění pro naši činost.