Jste vzhúru? Vstávat! Jde se na borúvky! Za púl hodiny opravdu vyrazili. Vúdcem borůvkářů byl Vojta. Neúnavně vyhledával neschúdné stráně, kde zústaly ostrůvky neočesaných borúvkových keříkú. Bylo ůmorné vedro a začátek borůvkové výpravy byl neůspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání ůnavné. Někdo z chlapcú však zatoužil po míse vdolků s borúvkovými povidly. To bylo důležité. Závody borůvkářů začaly. Trhali borúvky do malých hrnkú a sypali je do kbelíků ve stínu. Aby se zabránilo sporům o počet nasbíraných hrnečkú, zústala u kbelíkú Julinka. Byla úzkostlivě pozorná a neúplatná. Plnila úkol rozhodčího celkem ůspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězú, musel neúnavně trhat, nesměl od keříkú borúvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejůspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaůtočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové