S veselou se vracel Karas domú, ale když už stál přede dveřmi útulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne můj Vašíček? Jak mu vůbec povím, že jsme se dali ke komediantúm? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík ůsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal údiv, ůlek, nedúvěru. Strachoval se však bezdúvodně. Vašíkovi úplně stačilo, že práce je a že zústanou spolu. Podle E. Basse