S veselou se vracel Karas domú, ale když už stál přede dveřmi ůtulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne můj Vašíček? Jak mu vůbec povím, že jsme se dali ke komediantúm? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík ůsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal údiv, úlek, nedůvěru. Strachoval se však bezdůvodně. Vašíkovi úplně stačilo, že práce je a že zůstanou spolu. Podle E. Basse