Na Nový Rok, v ten vyjimečný den si dáváme přetsevzetí, abichom se zbavili zlozvyků či nekalých úmyslů. Pro mě bude zřejmně tou chvílí slibů okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění můj životní stil, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimš jsem se oddával na Základní škole, nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí, a to bez zbytečného plítvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování, a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že shlédnu většinu představení v městském divadle v brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropyt povyk o přestávkách a zdvořile se budu zdravit s tamějšími učitely. Nic ze svých přecevzetí nepovažuji za oběť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mnětou nejcennější hodnotou.