Na nový Rok, v ten vyjimečný den, si dáváme přecevzetí, abichom se zbavily zlozviků či nekalích ůmyslů. Pro mně bude zřejmně tou chvílý slibú okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě kapitána Jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili, jak se změní múj životní styl, překročím-li práh vytouženého gymnázia! Vím, že hry, jimš jsem se odával na základní škole, nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbytečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v městském divadle v Brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvýkat při vyučování, nebudu tropit povyk o přestávkách a zdvořile se budu zdravyt s tamnějšími učitely. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za objeť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mnětou nejcenější hodnotou.