Na nový Rok, v ten vijimečný den si dáváme přetsevzetí, abichom se zbavily zlozviků či nekalých úmyslů. Pro mně bude zřejmně tou chvílí slibů okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě kapitána jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili jak se zmnění múj životní styl, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se odával na základní škole, nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí a to bez zbytečného plýtvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý, a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropit povyk o přestávkách a zdvořile se budu zdravit s tamnějšími učitely. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za objeť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mětou nejcenější hodnotou.