Na Nový rok, v ten vyjimečný den, si dáváme předsevzetí, abichom se zbavili zlozviků či nekalých ůmyslů. Pro mně bude zřejmně tou chvílý slibů okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě Kapitána jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili jak se změní můj životní styl, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimž jsem se oddával na základní škole, nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí a to bez zbitečného plýtvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemížď. Těším se na hodiny české lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvýkat při vyučování nebudu tropit povik o přestávkách, a zdvořile se budu zdravyt s tamnějšími učiteli. Nic ze svých přecevzetí nepovažuji za oběť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mnětou nejcennější hodnotou.