Na nový rok, v ten vyjimečný den, si dáváme přetsevzetí, abichom se zbavili zlozvyků či nekalích ůmyslů. Pro mě bude zřejmně tou chvílý slibů okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě kapitána Jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění múj životní stil, překročím-ly práh vytouženého gymnázia! Vím že hry, jimž jsem se oddával na základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí a to bez zbitečného plýtvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalí jako hlemížď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že zhlédnu většinu představení v městském divadle v Brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvýkat při vyučování, nebudu tropyt povik o přestávkách a zdvořile se budu zdravyt s tamnějšími učiteli. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za oběť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mětou nejcenější hodnotou.