Na Nový Rok, v ten vijimečný den si dáváme předsevzetí, abichom se zbavily zlozviků či nekalých úmyslů. Pro mě bude zřejmě tou chvílý slibú okamžik, kdy mě poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění múj životní stil, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimž jsem se oddával na základní škole nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí, a to bez zbitečného plýtvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalí jako hlemýžď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že shlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvíkat při vyučování nebudu tropyt povik o přestávkách, a zdvořile se budu zdravyt s tamnějšími učiteli. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za oběť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mnětou nejcenější hodnotou.