Toho dne kdy dášeňka slavila desítidení výročí svého života potkala ji první veliká událost: když se ráno probudila, schledala k svému ůžasu, že vidí – zatím jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je, abych tak řekl, veliký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvikla, a toto památné kviknutí bylo počátkem psí řeči, která se jmenuje štěkání. Dnes už dášeňka umí nejenom mluvit, nýbrž i nadávat a pouštět hrúzu, ale tehdy to jen tak vyjeklo, jak když núž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte