Po slunci a měsíci třetí nejasnější objekt na obloze a po měsíci nejbliší soused byl pozorován snad již v době kamenné, ale za skutečné poznání vděčíme až Kosmickému výzkumu. Planeta je obklopena hustou atmosférou, dokonale ukrývající povrch před našimi zraky a jen díky radarovím vlnám se podařilo odhalit jinak nevyzpytatelnou tvář venušinu. Většina povrchu je skalnatá, pokryta čedičovými horninamy. Kosmycké sondy zjistili, že zdejší osvětlení je srovnatelné s pošmourným dnem u nás, avšak zabarvené do červena. Planetě chybí voda, která se odtud vypařila, zatímco Vodík unikl do vesmíru a kyslík se vázal v horninách. Povrch venuše je mladý, a dosud vulkanicky aktivní, o čemž svěčí více než stotisíc malých štítových sopek, jejichž proudy lávi vytvořily až kilometrové kaňony. Na mapu planety lásky se mohou dostat jen ženská jména, mezi nimiž nescházejí dokonce i jména víznamných Češek. Letos bude venuše po celé jaro nejvýraznější ozdobou večerní oblohy, a po celý podzim bude vidět jitřenka, a pokud ji nebudeme považovat za UFO, nemůžeme se v ní zmýlit.