Na Nový Rok, v ten výjimečný den, si dáváme předsevzetí, abychom se zbavily zlozviků či nekalých úmyslů. Pro mě bude zřejmě tou chvílí slibú okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili jak se zmnění můj životní styl, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se oddával na Základní škole nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí a to bez zbytečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od dětství horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že shlédnu většinu představení v městském divadle v Brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropyt povik o přestávkách, a zdvořile se budu zdravit s tamějšími učiteli. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za objeť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mětou nejcenější hodnotou.