Na Nový rok, v ten vyjimečný den si dáváme předsevzetí, abychom se zbavily zlozvyků či nekalích ůmyslů. Pro mně bude zřejmě tou chvílý slibů okamžik, kdy mě poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě kapitána jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili jak se změní múj životní stil, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimž jsem se odával na základní škole, nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí a to bez zbitečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropit povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravyt s tamnějšími učiteli. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za objeť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mnětou nejcenější hodnotou.